..........................................Novinky! - Pět sester v Paříži ..................................

Pět sester v Paříži - 4.díl ,,Teta Patricie"

27. prosince 2008 v 13:24 | France girl |  ► Pět sester v Paříži ◄
Bude menší posun v čase... teď, na začátku bude ještě dořešení té zápletky z minulého dílu... =D
A jak jinak, vypráví... Linda:

Ráno druhý den:

Máma: ,,Tak co? Už jste dost zpytovaly svědomí kvůli včerejšku? Já doufám, že ano!"
Rachel: ,,Mami, já ti už přece říkala, jak to bylo... nebýt Lindy..."
Annie: ,,Ale no tak, mami, vážně... zkus to zvážit... popřemýšlej nad tím v horké lázni!"
Rachel: ,,Jo, jasně... to je dobrý nápad Ann! Zvaž všechna -pro- a -proti- a uvidíš, že mám pravdu."
Annie: ,,To, že ti Linda nakukala, že Rachel zachránila život, neznamená, že je to pravda! No ne, Rachel?"
Máma: ,,Hmm... no... j-já... já nevím... měla... měla jsem o vás, holky moje zlatý, hrozný... hrozný strach... a když jsem se dozvěděla, že Rachel znásilnili... tak... tak..." (málem se rozpláče)
Annie: ,,Mami, už je to dobré! Věř mi!" (Annie vzala mámu konejšivě kolem ramen)
Já: ,,Ale to je pravda! Já... já... já jí... já jí opravdu zachránila život... tedy... ne... ne tak úplně... ale přece!"
Rachel: ,,Pomohl mi John! A ne TY!!" (divoce rozmáchla rukou v obvaze)
Já: ,,Ale, ale, Rachel! Neměla bys s tou rukou tolik hýbat! Nebo ti upadne!" (ironicky)
Annie: ,,Lindo, ztichni, buď tak laskavá!"
Já: ,,Ale... já se jenom obhajuji... pro-proti vám... vám dvěma!"
Rachel: ,,To ti nepomůže ty jedna..."
Annie: ,,Nech ji být... ona je blbá... s tím nic neuděláš!"
Máma: ,,Ann, Rachel! Přestaňte! Všechno se to stalo... stalo... stalo. Dojezte tu snídani a... dojezte tu snídani."

Prostě máma si teď pletla slova! Nedokázala dát dohromady kloudnou větu.
Nakonec trest byl takový: žádný disco, večírky a měsíc mytí nádobí.
Slušné ne?
Náhle zazvonil telefon...

Více Celý článek...



Rachel se vrhla po telefonu jako smyslů zbevená... dle koketování jsem uznala, že je to John... pak odtáhl sluchátko od ucha a jeho dolní část zakryla dlaní, poté se mamky zeptala, zda by u nás nemohl John přespat. Mamka naprosto nepřítomně kývla, nejspíš ani nevěděla, na co kýve.
=D

O dvě hodiny později...

Rachel vyšla z koupelny a zachumlávala se do růžového, sametového županu. Na hlavě měla ručník, kterým si prodrbávala mokré vlasy po sprše... Annie seděla na gauči, lakovala si nehty
a koukala přitom na televizi, kde právě vysílali nějakou romantickou historku. Já jsem jedla čoko-tyčinku a seděla za stolem v kuchyni a také se věnovala televiznímu seriálu. Máma zatím myla nádobí a přitom si pobrukovala nějakou písničku. Rachel přišla a sedla si vedle Annie, pak se s ní začala vybavovat. Štvalo mě to, ale ne kvůli tomu, že neslyším hlasy z televize, ale proto, že u nás bude Rachelin kluk. Ach jo, vůbec si neuvědomuje, jaké má štěstí...

Takhle... aby jste se zorientovali... ti dva se hledali. Nějdříve to začalo seznemkou, je to už asi rok, možná rok a půl, co Rachel šílela, že ve čtrnácti nemá kluka... ten den sedla k PC a najela na seznamku, kde se do Johna ihned zamilovala, před půl rokem jsme ještě bydleli v České republice, takže když si psala s klukem z Francie, štvalo ji, že se s ním nemůže setkat osobně.
Pár týdnů poté nám máma oznámila, že konečně odjedeme zpět do Francie... Rachel byla šťastná a celé dny byla v dobré náladě... ale když máma řekla, že nejedeme do Paříže, ale do Francouzských riviér, nám všem čtyřem sestrám radost poklesla... ano pouze ČTYŘEM, Rachel se mohla zbláznit, byla jako šílenec! Její idol tam bydlí a proto mínila odjet už dva dny předem! =D
Byli jsme z ní všichni na nervy... Jessie (naše nejmladší sestra - 2 roky) nechtěla náš domeček opustit, sice jí byl tenkrát jeden rok, ale její city byly na úrovni dospělého člověka. Nakonec jsme všechny zdárně dorazily do Francouzských riviér.
Rachel nemínila ztratit ani sekundu a proto se před odjezdem domluvila s Johnem, že na ni bude čekat na letišti. (letěly jsme letadlem)
A taky že čekal, už tenkrát, když jsem ho poprvé viděla se mne zmocnila hrozná žárlivost, ale později už jsem si zvykla.
To je celý dosavadní příběh Rachel + Johna.

Ale zpět do reality!

Znovu zvonil telefon... protože jsem byla nejblíž, vzala jsem sluchátko a znuděně se zeptala : ,,Tady Linda... TETO?" Polilo mne horko... teta Patricie tu chyběla:

Teta: ,,Ahojky zlatíčko, jakpak se máš? A co maminka?"
Já: ,,Jé... no... ahoj... ahoj... tetičko... no víš... dobře..."
Teta: ,,A málem bych zapoměla, jakpak se má Pessie?"
Já: ,,Ehm... kdo? Promiň já neslyšela."
Teta: ,,P-e-s-s-i-e... ta malá přeci... tvá sestra."
Já: ,,Jessie? Jo... jo... vcelku... vcelku se má dobře. Nechceš mámu?" nabídla jsem se rychle a podala sluchátko mámě, přitom jsem se naklonila, abych slyšela tetu, ke sluchátku a tiše mámě napovídala.
Máma: ,,Ahoj... ahoj Patricie! Jakpak se máš? A co Albert?"
Teta: ,,Ooh, skvěle... nemohla bych k vám přijet?"
Máma: ,,Mno, jistě že ano, rádi tě uvidíme..."
Teta: ,,Skvělé, takže zítra u vás budu, papa!"
Hrůza!
•••POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ•••
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama